Narozen 26. 6. 1918 v Praze. Vyrůstal bez otce, který rodinu opustil, když mu byly dva roky, vychováván byl matkou a babičkou. Toužil být pilotem, maturoval na reálce, v letech 1937-1939 studoval na technice. Po zavření vysokých škol 17. 11. 1939 pracoval za okupace jako úředník v soukromé firmě.

Do barrandovských filmových ateliérů se poprvé dostal v roli filmového statisty (tancoval v Maskované milence Otakara Vávry, 1940), pak se co by adept režie uchytil na filmu Modrý závoj (J. A. Holman, 1941). Jako režisér začínal reklamními a kulturními snímky u Unionfilmu a Centralfilmu a dokumentárními filmy z hornického prostředí (např. Každý na své místo, 1943, Naši havíři, 1943, V hlubinách země, 1944, Zdař bůh, hoši, 1944). V roce 1945 se stal režisérem Krátkého filmu, od roku 1947 byl režisérem Filmového studia Barrandov.

Po válce režíroval hranou část kresleného filmu Jiřího Brdečky a Jiřího Trnky Dárek (1946), krátce pokračoval v natáčení propagačních dokumentů (Důvěrou k míru, 1946; Kováci, 1946; 17. listopad – Světový kongres mládeže, 1946) a spolupracoval na natáčení dokumentární Písně o sletu I, II (Jiří Weiss, 1948). Samostatně v dlouhém hraném filmu debutoval snímkem Týden v tichém domě (1947). Režie filmu Císařův pekař – Pekařův císař (1951), které se vzápětí ujal Martin Frič, mu byla odejmuta po čtrnácti dnech natáčení. S Maximilánem Nitrou je spoluautorem námětu slovenské kostýmní veselohry Josefa Medvede a Karola Kršky Štvorylka (1955).

Už od roku 1954 spolupracoval také s Čs. televizí režiemi převzatých divadelních představení i původních televizních inscenací a filmů (např. Hrdinové okamžiku, 1960; Pension pro svobodné pány, 1965; Povídka malostranská, 1981). Pohostinsky režíroval na divadle doma (pražský Činoherní klub, Divadlo Na zábradlí) i v cizině (Finsko).

Uplatnil se také jako herec ve filmech Slavnosti sněženek (Jiří Menzel, 1983) a Pelíšky (Jan Hřebejk, 1999) či v seriálu České televize Josef a Ly (Zuzana Zemanová - Hojdová, 2004). Filmová tvorba zarputile apelativního tvůrce, sužovaného vlastními vysokými nároky, se po řadě konfliktů završila parodií na pokleslou socialistickou zábavu Prodavač humoru (1884). Po dokončení filmu následoval soudní spor režiséra s FSB kvůli překročení rozpočtu a jeho dobrovolný odchod do důchodu.

V 90. letech stál na straně odpůrců privatizace Barrandova, natáčel dokumenty (Praha… bude naše?, 1996; biografický autoportrét Vyšší principy Jiřího Krejčíka, 1998; sestřih videomateriálu z roku 1989 Maturita v listopadu, 2000) i televizní inscenace (Dědictví slečny Innocencie, 2003, Slečna Julie, 2005). Jeho synem je kameraman a režisér dokumentárních snímků Jiří Krejčík ml. (* 1955).

Filmografie

Týden v tichém domě - 1947, námět podle Povídek malostranských Jana Nerudy J. A. Novotný a Karel Vetter, scénář J. K. spolu s J. A. Novotným

Ves v pohraničí - 1948, námět F. A. Dvořák a Zdenka Infeldová, scénář Vladimír Tůma a F. A. Dvořák

Svědomí - 1948, námět Vladimír Valenta, scénář Jiří Fried a J. A. Novotný

Nad námi svítá - 1952, podle stejnojmenné sbírky povídek Jiřího Marka, scénář J. K. s Jiřím Markem

Frona - 1954, námět Jaroslav Zrotal, scénář J. K. s Jaroslavem Zrotalem a Vladimírem Borem

Morálka paní Dulské - 1958, podle stejnojmenné divadelní hry Gabriely Zapolské v překladu Jaromíra Doležala, scénář Jiří Fried

O věcech nadpřirozených – 1958, povídka Glorie, podle stejnojmenné povídky z Bajek a podpovídek Karla Čapka, scénář Vladimír Bor, režie J. K.; povídka Tajemství písma, podle povídek Tajemství písma a Naprostý důkaz z Povídek z jedné kapsy Karla Čapka, scénář J. K. s Vladimírem, Borem

Probuzení - 1959, námět Otakar Kirchner, scénář J. K. s Otakarem Kirchnerem

Vyšší princip - 1960, podle stejnojmenné povídky Jana Drdy, scénář J. K. s Janem Drdou

Labyrint srdce - 1961, podle stejnojmenné divadelní hry Františka Pavlíčka, scénář J. K. s Františkem Pavlíčkem

Polnočná omša - 1962, podle stejnojmenné divadelní hry Petera Karvaše, scénář J. K. s Peterem Karvašem a Albertem Marenčinem

Čintamani & podvodník - 1964, podle povídek Čintamani a ptáci a Příběhy sňatkového podvodníka z Povídek z druhé kapsy Karla Čapka, scénář J. K.

Pension pro svobodné pány - 1967, podle divadelní hry Seana O'Caseyho Bedtime Story, scénář J. K.

Svatba jako řemen - 1967, námět Zdeněk Mahler, scénář J. K. se Zdeňkem Mahlerem.

Hry lásky šálivé - 1971, povídka Arabský kůň, podle stejnojmenné povídky Giovanniho Boccaccia ze sbírky Dekameron; povídka Náušnice podle stejnojmenné povídky Markéty Navarrské ze sbírky Heptameron, scénář J. K.

Podezření - 1972, podle detektivního románu Pavla Hejcmana Píseň Juditina, scénář J. K. s Pavlem Dejlem

Božská Ema - 1979, námět a scénář Zdeněk Mahler

Prodavač humoru - 1984, námět na motivy z vlastního stejnojmenného románu Roman Ráž, scénář Roman Ráž s J. K.