Narozen 4. 11. 1934 v Praze. Dětství prožil na Žižkově, jeho otec byl holič, matka vlastnila dámské kloboučnictví. Na její přání úspěšně složil v roce 1949 zkoušky na obchodní akademii, z kádrových důvodů nebyl však přijat a musel jít jako pomocný dělník do výroby. Po likvidaci matčina krámu a její smrti na počátku roku 1950 byl od září téhož roku přijat na Barrandov a do roku 1953 se tu vyučil filmovým laborantem.

 

Už během výuční doby začal od roku 1952 asistovat při natáčení zpravodajských snímků, v letech 1953-1956 působil jako asistent kamery Studia zpravodajských a dokumentárních filmů, kde mj. spolupracoval na natáčení sportovních utkání pro Čs. televizi. V roce 1956 přešel do Filmového studia Barrandov, kde postupně pracoval jako asistent kamery (AS), druhý kameraman (DK), u filmu Miloše Formana Konkurs (1963) poprvé jako kameraman (K). Zároveň v letech 1957-1959 absolvoval večerní školu filmové tvorby při FAMU.

 

Kromě spolupráce s jinými režiséry se stal stálým kameramanem týmu Forman – Passer – Papoušek a při natáčení snímku Lásky jedné plavovlásky (1965) se seznámil i s anglickým režisérem Lindsayem Andersonem. Ten ho pozval k účasti na středometrážním snímku The White Bus (1966) a tím se mu otevřela cesta k práci v zahraničí. Její rozmach na přelomu 60. a 70. let však uměle přerušil normalizační zákaz tvorby v cizině a přidružily se i zdravotní problémy a vážný pracovní úraz při natáčení filmu Otakara Vávry Temné slunce (1980). Navzdory nepřízni okolností mohl ale od konce 70. let v mezinárodní kariéře přece jen pokračovat a k množství hraných filmů režisérů jako George Roy Hill, Mike Nichols, Robert Mandel či Penny Marshallová přiřadil i celovečerní dokumentární film Distant Harmony (DeWitt Sage, 1987) o čínském turné italského tenora Luciana Pavarottiho.

 

Od západoněmeckého filmu Leopolda Laholy Prag Legende (Pražská legenda, 1967) se příležitostně věnoval i práci televizní - např. v recitálu Hany Hegerové „Co nikdy nepochopím…“ (Ján Roháč, 1968). V současnosti učí na FAMU, je prezidentem České filmové a televizní akademie a patronem Filmové akademie Miroslava Ondříčka v Písku. Jeho synem je filmový a divadelní režisér a producent David Ondříček (* 23. 6. 1969).

 

 

Filmografie

Váhavý střelec - 1956, R: Ivo Toman, K: Jan Čuřík, AK

Konec jasnovidce - 1957, R: Vladimír Svitáček, Ján Roháč, K: Jaroslav Tuzar, DK

Snadný život - 1957, R: Miloš Makovec, K: Jaroslav Tuzar, AK

Cesta zpátky - 1958, R: Václav Krška, K: Jaroslav Tuzar, AK

Dnes naposled - 1958, R: Martin Frič, K: Jaroslav Tuzar, AK

Zde jsou lvi - 1958, R: Václav Krška, K: Jaroslav Tuzar, AK

Kouzelný den - 1960, R: Jan Valášek, K: Alois Jiráček, AK

Holubice - 1960, R: František Vláčil, K: Jan Čuřík, AK

Králíci ve vysoké trávě - 1961, R: Václav Gajer, K: Jiří Vojta, DK

Střevíčky - 1961, R: Miroslav Ondráček, K: Jaroslav Kučera, DK

Deštivý den - 1962, R: Jiří Bělka, K: Jaroslav Kučera, AK

Až přijde kocour - 1963, R: Vojtěch Jasný, K: Jaroslav Kučera, DK

Konkurs - 1963, R: Miloš Forman, K

Křik - 1963, R: Jaromil Jireš, K: Jaroslav Kučera, DK

Démanty noci - 1964, R: Jan Němec, K: Jaroslav Kučera, DK

Fádní odpoledne - 1964, R: Ivan Passer, K: Jaroslav Kučera, DK

Perličky na dně - 1965, R: Jiří Menzel, Jan Němec, Evald Schorm, Věra Chytilová, Jaromil Jireš, K: Jaroslav Kučera, DK

Intimní osvětlení - 1965, R: Ivan Passer, K s Josefem Střechou

Lásky jedné plavovlásky - 1965, R: Miloš Forman, K

Mučedníci lásky - 1966, R: Jan Němec, K

The White Bus (Bílý autobus) - 1966, R: Lindsay Anderson, Velká Británie, K

Hoří, má panenko - 1967, R: Miloš Forman, ČSSR / Itálie, K

If… (Kdyby…) - 1968, R: Lindsay Anderson, Velká Británie, K

Tělo Diany / Le corps de Diane - 1969, R: Jean-Louis Richard, ČSSR / Francie, K

Taking Off (Odcházím) - 1971, R: Miloš Forman, USA, K

Slaughterhouse-Five (Jatka č. 5) - 1972, R: George Roy Hill, USA, K

Homolka a tobolka - 1972, R: Jaroslav Papoušek, K

 

O, Lucky Man! (Šťastný to muž!) - 1973, R: Lindsay Anderson, Velká Británie, K

 

Televize v Bublicích aneb Bublice v televizi - 1974, R: Jaroslav Papoušek, K

 

Drahé tety a já - 1974, R: Zdeněk Podskalský, K

 

Dvojí svět hotelu Pacifik / Zaklęte rewiry - 1975, R: Janusz Majewski, ČSSR / Polsko, K

 

Hřiště – 1975, R: Štěpán Skalský, K

 

Jakub – 1976, R: Ota Koval, Jaroslava Vošmiková, K

 

Konečně si rozumíme – 1976, R: Jaroslav Papoušek, K

 

Příběh lásky a cti – 1977, R: Otakar Vávra, K

 

Nechci nic slyšet – 1978, R: Ota Koval, K

 

Božská Ema – 1979, R: Jiří Krejčík, K

 

Hair (Vlasy) – 1979, R: Miloš Forman, USA, K

 

Temné slunce – 1980, R: Otakar Vávra, ČSSR / Rumunsko / Bulharsko, K, po zranění M. O. film dokončil Josef Illík

 

Ragtime (Ragtime) – 1981, R: Miloš Forman, USA, K

 

The World According to Garp (Svět podle Garpa) – 1982, R: George Roy Hill, USA, K

 

Silkwood (Silkwoodová) – 1983, R: Mike Nichols, USA, K

 

Amadeus (Amadeus) – 1984, R: Miloš Forman, USA, K

 

Heaven Help Us (Seminaristé) – 1985, R: Michael Dinner, USA, K

 

F/X (Smrtící triky) – 1985, R: Robert Mandel, USA, K

 

Distant Harmony (Vzdálená harmonie) – 1987, R: DeWitt Sage, USA, K

 

Big Shots (Frajeři) – 1987, R: Robert Mandel, USA, K

 

Funny Farm (Blázinec) – 1988, R: George Roy Hill, USA, K

 

Valmont (Valmont) – 1989, R: Miloš Forman, Francie / Velká Británie, K

 

Awakenings (Čas probuzení) – 1990, R: Penny Marshallová, USA, K

 

A League of Their Own (Velké vítězství) – 1992, R: Penny Marshallová, USA, K

 

Let It Be Me (Kéž bych to byl já) – 1995, R: Eleanor Bergsteinová, USA, K

 

The Preacher´s Wife (Kazatelova žena) – 1996, R: Penny Marshallová, USA, K

 

Riding in Cars with Boys (Kluci v mém životě) – 2001, R: Penny Marshallová, USA, K

 

Amadeus: The Director´s Cut (Amadeus) – 2002, R: Miloš Forman, USA, K