Narozen 27. 5. 1938 v Praze - Libni. Pochází ze smíšené židovské rodiny, celou válku byl ukrýván na statku na Moravě. Matka a příbuzní z její strany zahynuli v koncentračním táboře, otec se z něj vrátil, nový sňatek však syna rodině postupně odcizil. O film se zajímal už na střední škole, kdy se spolužákem Ivanem Jandlem, držitelem zvláštního Oscara za rok 1948 za dětský herecký výkon ve filmu Poznamenaní (The Search, Fred Zinnemann, 1947), zkoušeli první scenáristické krůčky.

Po maturitě v roce 1955 nastoupil do vojenského učiliště, brzo ale poznal svůj omyl, nechal se vyloučit a absolvoval základní vojenskou službu. Po ní se poprvé hlásil na FAMU, nebyl přijat a tři roky pak pracoval jako dělník na stavbě v Tisové. Napodruhé už přijat byl, v letech 1961-1965 studoval dramaturgii u profesora Ivana Osvalda a zároveň byl v kontaktu s pražským literárním a divadelním prostředím. Na škole nejúžeji spolupracoval s Eliášem (Elem) Havettou - je autorem či spoluautorem námětů a scénářů jeho krátkých filmů Gotická manéž pre jedného (1962), Svatá Jana (1963), Třicet čtyři dnů absolutního klidu (1965) a autorem námětu a scénáře Havettova středometrážního absolventského filmu Předpověď: nula (1966). Ten byl i jeho absolventským filmem, ani on však studia formálně neukončil.

Práce na filmu Juraje Jakubiska Kristove roky (1967) jej odvedla na Slovensko, kde v roce 1968 působil jako dramaturg 1. tvůrčí skupiny Alberta Marenčina ve Štúdiu hraných filmov Bratislava – Koliba a pracoval na dalších Jakubiskových filmech. Koncem roku 1968 se vrátil do Prahy, nastoupil jako dramaturg do barrandovské skupiny Juráček – Kučera, už v roce 1971 byl však v rámci postupující normalizace propuštěn. V roce 1969 se podílel na krátkometrážní palachovské tryzně Ivana Baladi Les, Laterna magika realizovala s tímtéž režisérem jeho scénář programu Cenceli-Cenceli (1969).Už předtím spolupracoval také s Emilem Radokem na polyekranu o Škodovce pro Expo 67 v Montrealu, vyzkoušel si i režii a tvorbě audiovizuálních programů se věnoval i v následujícím desetiletí.

V 70. letech pracoval v kotelně a jako uklízeč v metru, s Balaďou natáčeli zakázkové filmy v Krátkém filmu. Po podpisu Charty 77 emigroval v roce 1978 do Mnichova a působil pak od roku 1979 v SRN ve svobodném povolání jako scenárista, režisér a dramaturg, autor rozhlasových her a fejetonista Svobodné Evropy, později též jako pedagog. Autorství scénáře filmu Juraje Jakubiska Postav dom, zasaď strom (1979) bylo zamlčeno, stejně jako dramaturgický podíl na Jakubiskových a Balaďových pohádkách natočených v 80. letech v německé koprodukci.

Od roku 1992 pracuje znovu i v ČR a věnuje se režii krátkých a středometrážních dokumentárních filmů podle vlastních scénářů: Hodina nula (1992, s Jánem Fajnorem), Pevný bod (1994), Die Steine aus dem Böhmerwald (Kameny ze Šumavy, 1995), Drei aus dem Böhmerwald (Tři ze Šumavy, 1995), Das kurze Leben des Helmut Hirsch (O krátkém životě Helmuta Hirsche, 1997), Kdo se učí česky (1998), Das Licht der verlorenen Welt (Světlo ztraceného světa, 1999), Nic víc než Praha (2000), Die Wittwen aus Silberbach (Vdovy ze Stříbrné, 2001), Ničnevednice (2001), Landsleute (Krajané, 2002), …a pravdy každému přejte (2003), Skleněné obrazy (2008). Od roku 1998 působí na katedře scenáristiky a dramaturgie FAMU, od roku 2002 je jejím vedoucím. V letech 1994-1997 a 1997-2000 byl předsedou, v letech 2003-2006 místopředsedou Rady Státního fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie.

Filmografie (scenárista)
 

Kristove roky - 1967, R: Juraj Jakubisko, scénář s Jurajem Jakubiskem

Slávnosť v botanickej záhrade - 1969, R: Elo Havetta, námět a scénář s Elem Havettou

Archa bláznů - 1970/1990, R: Ivan Balaďa, scénář L. D.

Petrolejové lampy - 1971, R: Juraj Herz, scénář s Jurajem Herzem a Václavem Šaškem podle stejnojmenného románu Jaroslava Havlíčka

Postav dom, zasaď strom – 1979, R: Juraj Jakubisko, jako autor námětu uveden Mikuláš Kováč, jako autor scénáře Mikuláš Kováč a Lýdia Ragačová

Furchte dich nicht, Jakob! (Neboj se, Jakube!) - 1981, R: Radu Gabrea, SRN

Försterbuben (Hoši z lesovny) – 1984, Peter Patzak, Rakousko

Marlene – 1984, R: Maximilian Schell, SRN, dokumentární film

Rosenemil – 1986, R: Radu Gabrea, SRN

Das weite Land (Širá zem) – 1987, R: Luc Bondy, Rakousko / SRN